My Story
Ahoj, jmenuji se Kateřina. Miluju cizí jazyky, jakmile někoho uslyším mluvit jinak než česky, zrychlí se mi tep. Jazyky miluju vlastně odjakživa.
Katka
Ahoj, jmenuji se Kateřina. Miluju cizí jazyky, jakmile někoho uslyším mluvit jinak než česky, zrychlí se mi tep. Jazyky miluju vlastně odjakživa.
Začala jsem angličtinou v 6 letech a pokračovala francouzštinou, španělštinou, v USA jsem měla i semestr němčiny, na vysoké jsem rok studovala čínštinu, prostě jazyky, kam se podíváš. V 15 jsem pak začala spolužáky doučovat angličtinu, protože od naší přeučené ruštinářky jsme se toho moc naučit nemohli. A protože i mí rodiče viděli v jazycích potenciál (nebo se mě prostě chtěli zbavit) v 17 mě vyslali na zkušenou do USA. Tím se mi otevřely úplně nové obzory, byla jsem jako Alenka v říší divů a jako houba jsem nasávala všechno to nové, co se kolem mě dělo. Běžný každodenní život pro mě byl jedním velkým dobrodružstvím.
A moje angličtina? Zpočátku jsem zažila opravdu hodně situací, ve kterých jsem „byla za blbce“, ale to k tomu prostě patří a zpětně se tomu můžu jen smát, protože jsem díky tomuto vykročení z komfortní zóny získala tolik zkušeností, že to určitě stálo za to. Jazyky, cestování, společenské vědy – International Relations pro mě byly jasnou volbou vysoké školy. A opravdu to bylo skvělé rozhodnutí! Anglo-americký styl výuky formou esejí, prezentací a celkově jsem se v mezinárodním prostředí cítila jako ryba ve vodě.
Pak přišla práce v mezinárodní firmě a děti. Celou tu dobu jsem učila angličtinu nebo francouzštinu – dala jsem si pauzu jen když se narodil syn, protože to jsem měla problém zvládnout i „jen tu péči o děti“. Učení mě vždycky bavilo – poznávání nových lidí, jejich příběhů, provázení na jejich cestě s angličtinou. I můj styl výuky se zkušenostmi hodně vyvíjel a já se postupně odkláněla od gramatických cvičení a dávala větší prostor konverzaci, protože to mi dávalo větší smysl a díky tomu měli mí studenti i lepší výsledky.
Omezené časové možnosti s malými dětmi mě pak motivovaly k vytvoření online kurzu a musím říct, že i když jsem byla na začátku trochu skeptická, myslím, že i online prostor je skvělý k práci s angličtinou.
„Cone“ (šiška)– tak tohle slovíčko snad už nikdy nezapomenu. Naučila jsem se ho až s dětmi, protože do té doby jsem neměla potřebu někomu cokoli o šišce sdělit. Teď vidím téměř denně, jak si děti hrají se šiškama a automaticky mi při tom naskočí „cone“.
Ukázkový příklad toho, proč nám slovíčka tak často vypadávají – protože je nepoužíváme. Mozek se přece nebude zahlcovat něčím, co stejně nepoužijeme. Je to prosté, ale stejně tuto chybu velmi často děláme – sedíme nad seznamem slovíček, která stejně nikdy nepoužijeme (a tudíž si je nespíš ani nezapamatujeme).
Ke slovíčku „cone“ se ale v mém případě také pojí emoce. Mé děti si s ní hrají. A to je další důvod, proč si toto slovíčko velmi dobře pamatuju – protože si vždycky vzpomenu na své děti, když uvidím šišku. Emoce jsou další velmi důležitým elementem při učení slovíček. Učíš se slovíčka s prožitkem? 🙂
V programu Odbrzdi svou angličtinu věnujeme efektivnímu učení slovíček jeden celý modul. Slovíčka jsou pro dorozumění velmi důležitá, navíc se u svých klientek často setkávám s tím, že sebevědomá konverzace úzce souvisí právě se zapomínáním slovíček. Znáš ten pocit, kdy ti slovíčko vypadne a ty si říkáš, proč jsi se do té konverzace vůbec pouštěla?
Chceš taky sebevědomě komunikovat v angličtině?
Jsem tady pro tebe, budu ti ukazovat směr, předám ti znalosti, které jsem nasbírala během 18 let, co učím angličtinu, a také během 27 let, co se sama jazyky učím.
Proces učení jazyka moc dobře znám a prošla jsem si jím nejen v angličtině, ale i ve francouzštině, španělštině, němčině či čínštině.
Budu tě podporovat a slavit tvé úspěchy, protože v tom vidím ten největší smysl a zároveň i tu největší odměnu za svou práci – spokojené sebevědomé ženy, které komunikují anglicky beze strachu.
Učení jazyků podle mě není o tom udělat si gramatické cvičení, zajít jednou týdně na hodinu angličtiny. Učení jazyků vnímám jako proces, ve kterém si osvojíme každodenní komunikaci v novém jazyce.
Před pár týdny jsem se rozhodla do svého života znovu zapojit francouzštinu. S francouzštinou vstávám – zamilovala jsem si ranní podcasty, které mě naladí do nového dne. A tím můj den teprve začíná, snažím se ale francouzštinou obklopovat neustále – čtu krátké články, sleduju videa, přemýšlím ve francouzštině. Dalším krokem je pro mě najít si v okolí francouzského kamaráda nebo kamarádku. A takto se učím i jiné jazyky.
Je to způsob, který funguje, je to učení jazyku s prožitkem. Není to jen o cizím jazyku, ale právě o tom prožitku a o zapojení jazyka do naší každodennosti.
